चतुर्दशः खण्डः
१1
ते होचुरुपकोसलैषा सोम्य तेऽस्मद्विद्यात्मविद्या चाचार्यस्तु ते गतिं
वक्तेत्याजगाम हास्याचार्यस्तमाचार्योऽभ्युवादोपकोसल३ इति ॥ १ ॥
te hocurupakosalaiṣā somya te'smadvidyātmavidyā cācāryastu te gatiṃ
vaktetyājagāma hāsyācāryastamācāryo'bhyuvādopakosala3 iti || 1 ||
२2
भगव इति ह प्रतिशुश्राव ब्रह्मविद इव सोम्य ते मुखं भाति को नु
त्वानुशशासेति को नु मानुशिष्याद्भो इतीहापेव
निह्नुत इमे नूनमीदृशा अन्यादृशा इतीहाग्नीनभ्यूदे किं नु सोम्य
किल तेऽवोचन्निति ॥ २ ॥
bhagava iti ha pratiśuśrāva brahmavida iva somya te mukhaṃ bhāti ko nu
tvānuśaśāseti ko nu mānuśiṣyādbho itīhāpeva
nihnuta ime nūnamīdṛśā anyādṛśā itīhāgnīnabhyūde kiṃ nu somya
kila te'vocanniti || 2 ||
३3
इदमिति ह प्रतिजज्ञे लोकान्वाव किल सोम्य तेऽवोचन्नहं तु ते तद्वक्ष्यामि
यथा पुष्करपलाश आपो न श्लिष्यन्त एवमेवंविदि पापं कर्म न श्लिष्यत इति
ब्रवीतु मे भगवानिति तस्मै होवाच ॥ ३ ॥
idamiti ha pratijajñe lokānvāva kila somya te'vocannahaṃ tu te tadvakṣyāmi
yathā puṣkarapalāśa āpo na śliṣyanta evamevaṃvidi pāpaṃ karma na śliṣyata iti
bravītu me bhagavāniti tasmai hovāca || 3 ||
इति चतुर्दशखण्डभाष्यम् ॥
iti caturdaśakhaṇḍabhāṣyam ||