दशमः खण्डः
१1
अथ खल्वात्मसम्मितमतिमृत्यु सप्तविधꣳ सामोपासीत हिङ्कार इति त्र्यक्षरं
प्रस्ताव इति त्र्यक्षरं तत्समम् ॥ १ ॥
atha khalvātmasammitamatimṛtyu saptavidham̐ sāmopāsīta hiṅkāra iti tryakṣaraṃ
prastāva iti tryakṣaraṃ tatsamam || 1 ||
२2
आदिरिति द्व्यक्षरं प्रतिहार इति चतुरक्षरं तत इहैकं तत्समम् ॥ २ ॥
ādiriti dvyakṣaraṃ pratihāra iti caturakṣaraṃ tata ihaikaṃ tatsamam || 2 ||
३3
उद्गीथ इति त्र्यक्षरमुपद्रव इति चतुरक्षरं त्रिभिस्त्रिभिः समं
भवत्यक्षरमतिशिष्यते त्र्यक्षरं तत्समम् ॥ ३ ॥
udgītha iti tryakṣaramupadrava iti caturakṣaraṃ tribhistribhiḥ samaṃ
bhavatyakṣaramatiśiṣyate tryakṣaraṃ tatsamam || 3 ||
४4
निधनमिति त्र्यक्षरं तत्सममेव भवति तानि ह वा एतानि द्वाविं शतिरक्षराणि ॥
४ ॥
nidhanamiti tryakṣaraṃ tatsamameva bhavati tāni ha vā etāni dvāviṃ śatirakṣarāṇi ||
4 ||
५5
एकविंशत्यादित्यमाप्नोत्येकविंशो वा इतोऽसावादित्यो द्वाविंशेन
परमादित्याज्जयति तन्नाकं तद्विशोकम् ॥ ५ ॥
ekaviṃśatyādityamāpnotyekaviṃśo vā ito'sāvādityo dvāviṃśena
paramādityājjayati tannākaṃ tadviśokam || 5 ||
६6
आप्नोति हादित्यस्य जयं परो हास्यादित्यजयाज्जयो भवति य एतदेवं
विद्वानात्मसम्मितमतिमृत्यु सप्तविधꣳ सामोपास्ते
सामोपास्ते ॥ ६ ॥
āpnoti hādityasya jayaṃ paro hāsyādityajayājjayo bhavati ya etadevaṃ
vidvānātmasammitamatimṛtyu saptavidham̐ sāmopāste
sāmopāste || 6 ||
इति दशमखण्डभाष्यम् ॥
iti daśamakhaṇḍabhāṣyam ||