द्वितीयं ब्राह्मणम्
१1
नैवेह किञ्चनाग्र आसीन्मृत्युनैवेदमावृतमासीदशनाययाशनाया हि
मृत्युस्तन्मनोऽकुरुतात्मन्वी स्यामिति ।
सोऽर्चन्नचरत्तस्यार्चत आपोऽजायन्तार्चते वै मे कमभूदिति
तदेवार्कस्यार्कत्वं कं ह वा अस्मै भवति य
एवमेतदर्कस्यार्कत्वं वेद ॥ १ ॥
naiveha kiñcanāgra āsīnmṛtyunaivedamāvṛtamāsīdaśanāyayāśanāyā hi
mṛtyustanmano'kurutātmanvī syāmiti |
so'rcannacarattasyārcata āpo'jāyantārcate vai me kamabhūditi
tadevārkasyārkatvaṃ kaṃ ha vā asmai bhavati ya
evametadarkasyārkatvaṃ veda || 1 ||
२2
आपो वा अर्कस्तद्यदपां शर आसीत्तत्समहन्यत । सा
पृथिव्यभवत्तस्यामश्राम्यत्तस्य
श्रान्तस्य तप्तस्य तेजोरसो निरवर्तताग्निः ॥ २ ॥
āpo vā arkastadyadapāṃ śara āsīttatsamahanyata | sā
pṛthivyabhavattasyāmaśrāmyattasya
śrāntasya taptasya tejoraso niravartatāgniḥ || 2 ||
३3
स त्रेधात्मानं व्यकुरुतादित्यं तृतीयं वायुं तृतीयं स एष प्राणस्त्रेधा
विहितः । तस्य प्राची दिक्शिरोऽसौ चासौ चेर्मौ । अथास्य प्रतीची
दिक्पुच्छमसौ चासौ च सक्थ्यौ दक्षिणा चोदीची च पार्श्वे द्यौः
पृष्ठमन्तरिक्षमुदरमियमुरः स एषोऽप्सु प्रतिष्ठितो यत्र क्वचैति तदेव
प्रतितिष्ठत्येवं विद्वान् ॥ ३ ॥
sa tredhātmānaṃ vyakurutādityaṃ tṛtīyaṃ vāyuṃ tṛtīyaṃ sa eṣa prāṇastredhā
vihitaḥ | tasya prācī dikśiro'sau cāsau cermau | athāsya pratīcī
dikpucchamasau cāsau ca sakthyau dakṣiṇā codīcī ca pārśve dyauḥ
pṛṣṭhamantarikṣamudaramiyamuraḥ sa eṣo'psu pratiṣṭhito yatra kvacaiti tadeva
pratitiṣṭhatyevaṃ vidvān || 3 ||
४4
सोऽकामयत द्वितीयो म आत्मा जायेतेति स मनसा वाचं मिथुनं
समभवदशनायामृत्युस्तद्यद्रेत आसीत्स
संवत्सरोऽभवत् । न ह पुरा ततः संवत्सर आस तमेतावन्तं कालमबिभः ।
यावान्संवत्सरस्तमेतावतः कालस्य परस्तादसृजत । तं
जातमभिव्याददात्स भाणकरोत्सैव वागभवत् ॥ ४ ॥
so'kāmayata dvitīyo ma ātmā jāyeteti sa manasā vācaṃ mithunaṃ
samabhavadaśanāyāmṛtyustadyadreta āsītsa
saṃvatsaro'bhavat | na ha purā tataḥ saṃvatsara āsa tametāvantaṃ kālamabibhaḥ |
yāvānsaṃvatsarastametāvataḥ kālasya parastādasṛjata | taṃ
jātamabhivyādadātsa bhāṇakarotsaiva vāgabhavat || 4 ||
५5
स ऐक्षत यदि वा इममभिमंस्ये कनीयोऽन्नं करिष्य इति स तया वाचा तेनात्मनेदं
सर्वमसृजत यदिदं किञ्चर्चो यजूंषि सामानि च्छन्दांसि यज्ञान्प्रजाः पशून्
। स यद्यदेवासृजत तत्तदत्तुमध्रियत सर्वं वा अत्तीति तददितेरदितित्वं
सर्वस्यैतस्यात्ता भवति सर्वमस्यान्नं भवति य
एवमेतददितेरदितित्वं वेद ॥ ५ ॥
sa aikṣata yadi vā imamabhimaṃsye kanīyo'nnaṃ kariṣya iti sa tayā vācā tenātmanedaṃ
sarvamasṛjata yadidaṃ kiñcarco yajūṃṣi sāmāni cchandāṃsi yajñānprajāḥ paśūn
| sa yadyadevāsṛjata tattadattumadhriyata sarvaṃ vā attīti tadaditeradititvaṃ
sarvasyaitasyāttā bhavati sarvamasyānnaṃ bhavati ya
evametadaditeradititvaṃ veda || 5 ||
६6
सोऽकामयत भूयसा यज्ञेन भूयो यजेयेति । सोऽश्राम्यत्स तपोऽतप्यत तस्य
श्रान्तस्य तप्तस्य यशो वीर्यमुदक्रामत् । प्राणा वै यशो
वीर्यं तत्प्राणेषूत्क्रान्तेषु शरीरं श्वयितुमध्रियत तस्य शरीर एव
मन आसीत् ॥ ६ ॥
so'kāmayata bhūyasā yajñena bhūyo yajeyeti | so'śrāmyatsa tapo'tapyata tasya
śrāntasya taptasya yaśo vīryamudakrāmat | prāṇā vai yaśo
vīryaṃ tatprāṇeṣūtkrānteṣu śarīraṃ śvayitumadhriyata tasya śarīra eva
mana āsīt || 6 ||
७7
सोऽकामयत मेध्यं म इदं स्यादात्मन्व्यनेन स्यामिति । ततोऽश्वः
समभवद्यदश्वत्तन्मेध्यमभूदिति
तदेवाश्वमेधस्याश्वमेधत्वम् । एष ह वा
अश्वमेधं वेद य एनमेवं वेद । तमनवरुध्यैवामन्यत । तं संवत्सरस्य
परस्तादात्मन आलभत । पशून्देवताभ्यः प्रत्यौहत् ।
तस्मात्सर्वदेवत्यं प्रोक्षितं प्राजापत्यमालभन्ते । एष ह वा
अश्वमेधो य एष तपति तस्य संवत्सर आत्मायमग्निरर्कस्तस्येमे
लोका आत्मानस्तावेतावर्काश्वमेधौ । सो पुनरेकैव देवता भवति मृत्युरेवाप
पुनर्मृत्युं जयति नैनं मृत्युराप्नोति मृत्युरस्यात्मा
भवत्येतासां देवतानामेको भवति ॥ ७ ॥
so'kāmayata medhyaṃ ma idaṃ syādātmanvyanena syāmiti | tato'śvaḥ
samabhavadyadaśvattanmedhyamabhūditi
tadevāśvamedhasyāśvamedhatvam | eṣa ha vā
aśvamedhaṃ veda ya enamevaṃ veda | tamanavarudhyaivāmanyata | taṃ saṃvatsarasya
parastādātmana ālabhata | paśūndevatābhyaḥ pratyauhat |
tasmātsarvadevatyaṃ prokṣitaṃ prājāpatyamālabhante | eṣa ha vā
aśvamedho ya eṣa tapati tasya saṃvatsara ātmāyamagnirarkastasyeme
lokā ātmānastāvetāvarkāśvamedhau | so punarekaiva devatā bhavati mṛtyurevāpa
punarmṛtyuṃ jayati nainaṃ mṛtyurāpnoti mṛtyurasyātmā
bhavatyetāsāṃ devatānāmeko bhavati || 7 ||
इति प्रथमाध्यायस्य द्वितीयं ब्राह्मणम् ॥
iti prathamādhyāyasya dvitīyaṃ brāhmaṇam ||