वैतथ्यप्रकरणम्

1

वैतथ्यं सर्वभावानां स्वप्न आहुर्मनीषिणः ।  
अन्तःस्थानात्तु भावानां संवृतत्वेन हेतुना ॥ १ ॥
vaitathyaṃ sarvabhāvānāṃ svapna āhurmanīṣiṇaḥ |  
antaḥsthānāttu bhāvānāṃ saṃvṛtatvena hetunā || 1 ||

2

अदीर्घत्वाच्च कालस्य गत्वा देहान्न पश्यति ।  
प्रतिबुद्धश्च वै सर्वस्तस्मिन्देशे न विद्यते ॥ २ ॥
adīrghatvācca kālasya gatvā dehānna paśyati |  
pratibuddhaśca vai sarvastasmindeśe na vidyate || 2 ||

3

अभावश्च रथादीनां श्रूयते न्यायपूर्वकम् ।  
वैतथ्यं तेन वै प्राप्तं स्वप्न आहुः प्रकाशितम् ॥ ३ ॥
abhāvaśca rathādīnāṃ śrūyate nyāyapūrvakam |  
vaitathyaṃ tena vai prāptaṃ svapna āhuḥ prakāśitam || 3 ||

4

अन्तःस्थानात्तु भेदानां तस्माज्जागरिते स्मृतम् ।  
यथा तत्र तथा स्वप्ने संवृतत्वेन भिद्यते ॥ ४ ॥
antaḥsthānāttu bhedānāṃ tasmājjāgarite smṛtam |  
yathā tatra tathā svapne saṃvṛtatvena bhidyate || 4 ||

5

स्वप्नजागरिते स्थाने ह्येकमाहुर्मनीषिणः ।  
भेदानां हि समत्वेन प्रसिद्धेनैव हेतुना ॥ ५ ॥
svapnajāgarite sthāne hyekamāhurmanīṣiṇaḥ |  
bhedānāṃ hi samatvena prasiddhenaiva hetunā || 5 ||

6

आदावन्ते च यन्नास्ति वर्तमानेऽपि तत्तथा ।  
वितथैः सदृशाः सन्तोऽवितथा इव लक्षिताः ॥ ६ ॥
ādāvante ca yannāsti vartamāne'pi tattathā |  
vitathaiḥ sadṛśāḥ santo'vitathā iva lakṣitāḥ || 6 ||

7

सप्रयोजनता तेषां स्वप्ने विप्रतिपद्यते ।  
तस्मादाद्यन्तवत्त्वेन मिथ्यैव खलु ते स्मृताः ॥ ७ ॥
saprayojanatā teṣāṃ svapne vipratipadyate |  
tasmādādyantavattvena mithyaiva khalu te smṛtāḥ || 7 ||

8

अपूर्वं स्थानिधर्मो हि यथा स्वर्गनिवासिनाम् ।  
तानयं प्रेक्षते गत्वा यथैवेह सुशिक्षितः ॥ ८ ॥
apūrvaṃ sthānidharmo hi yathā svarganivāsinām |  
tānayaṃ prekṣate gatvā yathaiveha suśikṣitaḥ || 8 ||

9

स्वप्नवृत्तावपि त्वन्तश्चेतसा कल्पितं त्वसत् ।  
बहिश्चेतो गृहीतं सद्दृष्टं वैतथ्यमेतयोः ॥ ९ ॥
svapnavṛttāvapi tvantaścetasā kalpitaṃ tvasat |  
bahiśceto gṛhītaṃ saddṛṣṭaṃ vaitathyametayoḥ || 9 ||

१०10

जाग्रद्वृत्तावपि त्वन्तश्चेतसा कल्पितं त्वसत् ।  
बहिश्चेतोगृहीतं सद्युक्तं वैतथ्यमेतयोः ॥ १० ॥
jāgradvṛttāvapi tvantaścetasā kalpitaṃ tvasat |  
bahiścetogṛhītaṃ sadyuktaṃ vaitathyametayoḥ || 10 ||

११11

उभयोरपि वैतथ्यं भेदानां स्थानयोर्यदि ।  
क एतान्बुध्यते भेदान्को वै तेषां विकल्पकः ॥ ११ ॥
ubhayorapi vaitathyaṃ bhedānāṃ sthānayoryadi |  
ka etānbudhyate bhedānko vai teṣāṃ vikalpakaḥ || 11 ||

१२12

कल्पयत्यात्मनात्मानमात्मा देवः स्वमायया ।  
स एव बुध्यते भेदानिति वेदान्तनिश्चयः ॥ १२ ॥
kalpayatyātmanātmānamātmā devaḥ svamāyayā |  
sa eva budhyate bhedāniti vedāntaniścayaḥ || 12 ||

१३13

विकरोत्यपरान्भावानन्तश्चित्ते व्यवस्थितान् ।  
नियतांश्च बहिश्चित्त एवं कल्पयते प्रभुः ॥ १३ ॥
vikarotyaparānbhāvānantaścitte vyavasthitān |  
niyatāṃśca bahiścitta evaṃ kalpayate prabhuḥ || 13 ||

१४14

चित्तकाला हि येऽन्तस्तु द्वयकालाश्च ये बहिः ।  
कल्पिता एव ते सर्वे विशेषो नान्यहेतुकः ॥ १४ ॥
cittakālā hi ye'ntastu dvayakālāśca ye bahiḥ |  
kalpitā eva te sarve viśeṣo nānyahetukaḥ || 14 ||

१५15

अव्यक्ता एव येऽन्तस्तु स्फुटा एव च ये बहिः ।  
कल्पिता एव ते सर्वे विशेषस्त्विन्द्रियान्तरे ॥ १५ ॥
avyaktā eva ye'ntastu sphuṭā eva ca ye bahiḥ |  
kalpitā eva te sarve viśeṣastvindriyāntare || 15 ||

१६16

जीवं कल्पयते पूर्वं ततो भावान्पृथग्विधान् ।  
बाह्यानाध्यात्मिकांश्चैव यथाविद्यस्तथास्मृतिः ॥ १६ ॥
jīvaṃ kalpayate pūrvaṃ tato bhāvānpṛthagvidhān |  
bāhyānādhyātmikāṃścaiva yathāvidyastathāsmṛtiḥ || 16 ||

१७17

अनिश्चिता यथा रज्जुरन्धकारे विकल्पिता ।  
सर्पधारादिभिर्भावैस्तद्वदात्मा विकल्पितः ॥ १७ ॥
aniścitā yathā rajjurandhakāre vikalpitā |  
sarpadhārādibhirbhāvaistadvadātmā vikalpitaḥ || 17 ||

१८18

निश्चितायां यथा रज्ज्वां विकल्पो विनिवर्तते ।  
रज्जुरेवेति चाद्वैतं तद्वदात्मविनिश्चयः ॥ १८ ॥
niścitāyāṃ yathā rajjvāṃ vikalpo vinivartate |  
rajjureveti cādvaitaṃ tadvadātmaviniścayaḥ || 18 ||

१९19

प्राणादिभिरनन्तैस्तु भावैरेतैर्विकल्पितः ।  
मायैषा तस्य देवस्य ययायं मोहितः स्वयम् ॥ १९ ॥
prāṇādibhiranantaistu bhāvairetairvikalpitaḥ |  
māyaiṣā tasya devasya yayāyaṃ mohitaḥ svayam || 19 ||

२०20

प्राण इति प्राणविदो भूतानीति च तद्विदः ।  
गुणा इति गुणविदस्तत्त्वानीति च तद्विदः ॥ २० ॥
prāṇa iti prāṇavido bhūtānīti ca tadvidaḥ |  
guṇā iti guṇavidastattvānīti ca tadvidaḥ || 20 ||

२१21

पादा इति पादविदो विषया इति तद्विदः ।  
लोका इति लोकविदो देवा इति च तद्विदः ॥ २१ ॥
pādā iti pādavido viṣayā iti tadvidaḥ |  
lokā iti lokavido devā iti ca tadvidaḥ || 21 ||

२२22

वेदा इति वेदविदो यज्ञा इति च तद्विदः ।  
भोक्तेति च भोक्तृविदो भोज्यमिति च तद्विदः ॥ २२ ॥
vedā iti vedavido yajñā iti ca tadvidaḥ |  
bhokteti ca bhoktṛvido bhojyamiti ca tadvidaḥ || 22 ||

२३23

सूक्ष्म इति सूक्ष्मविदः स्थूल इति च तद्विदः ।  
मूर्त इति मूर्तविदोऽमूर्त इति च तद्विदः ॥ २३ ॥
sūkṣma iti sūkṣmavidaḥ sthūla iti ca tadvidaḥ |  
mūrta iti mūrtavido'mūrta iti ca tadvidaḥ || 23 ||

२४24

काल इति कालविदो दिश इति च तद्विदः ।  
वादा इति वादविदो भुवनानीति तद्विदः ॥ २४ ॥
kāla iti kālavido diśa iti ca tadvidaḥ |  
vādā iti vādavido bhuvanānīti tadvidaḥ || 24 ||

२५25

मन इति मनोविदो बुद्धिरिति च तद्विदः ।  
चित्तमिति चित्तविदो धर्माधर्मौ च तद्विदः ॥ २५ ॥
mana iti manovido buddhiriti ca tadvidaḥ |  
cittamiti cittavido dharmādharmau ca tadvidaḥ || 25 ||

२६26

पञ्चविंशक इत्येके षड्विंश इति चापरे ।  
एकत्रिंशक इत्याहुरनन्त इति चापरे ॥ २६ ॥
pañcaviṃśaka ityeke ṣaḍviṃśa iti cāpare |  
ekatriṃśaka ityāhurananta iti cāpare || 26 ||

२७27

लोकांल्लोकविदः प्राहुराश्रमा इति तद्विदः ।  
स्त्रीपुन्नपुंसकं लैङ्गाः परापरमथापरे ॥ २७ ॥
lokāṃllokavidaḥ prāhurāśramā iti tadvidaḥ |  
strīpunnapuṃsakaṃ laiṅgāḥ parāparamathāpare || 27 ||

२८28

सृष्टिरिति सृष्टिविदो लय इति च तद्विदः ।  
स्थितिरिति स्थितिविदः सर्वे चेह तु सर्वदा ॥ २८ ॥
sṛṣṭiriti sṛṣṭivido laya iti ca tadvidaḥ |  
sthitiriti sthitividaḥ sarve ceha tu sarvadā || 28 ||

२९29

यं भावं दर्शयेद्यस्य तं भावं स तु पश्यति ।  
तं चावति स भूत्वासौ तद्ग्रहः समुपैति तम् ॥ २९ ॥
yaṃ bhāvaṃ darśayedyasya taṃ bhāvaṃ sa tu paśyati |  
taṃ cāvati sa bhūtvāsau tadgrahaḥ samupaiti tam || 29 ||

३०30

एतैरेषोऽपृथग्भावैः पृथगेवेति लक्षितः ।  
एवं यो वेद तत्त्वेन कल्पयेत्सोऽविशङ्कितः ॥ ३० ॥
etaireṣo'pṛthagbhāvaiḥ pṛthageveti lakṣitaḥ |  
evaṃ yo veda tattvena kalpayetso'viśaṅkitaḥ || 30 ||

३१31

स्वप्नमाये यथा दृष्टे गन्धर्वनगरं यथा ।  
तथा विश्वमिदं दृष्टं वेदान्तेषु विचक्षणैः ॥ ३१ ॥
svapnamāye yathā dṛṣṭe gandharvanagaraṃ yathā |  
tathā viśvamidaṃ dṛṣṭaṃ vedānteṣu vicakṣaṇaiḥ || 31 ||

३२32

न निरोधो न चोत्पत्तिर्न बद्धो न च साधकः ।  
न मुमुक्षुर्न वै मुक्त इत्येषा परमार्थता ॥ ३२ ॥
na nirodho na cotpattirna baddho na ca sādhakaḥ |  
na mumukṣurna vai mukta ityeṣā paramārthatā || 32 ||

३३33

भावैरसद्भिरेवायमद्वयेन च कल्पितः ।  
भावा अप्यद्वयेनैव तस्मादद्वयता शिवा ॥ ३३ ॥
bhāvairasadbhirevāyamadvayena ca kalpitaḥ |  
bhāvā apyadvayenaiva tasmādadvayatā śivā || 33 ||

३४34

नात्मभावेन नानेदं न स्वेनापि कथञ्चन ।  
न पृथङ् नापृथक्किञ्चिदिति तत्त्वविदो विदुः ॥ ३४ ॥
nātmabhāvena nānedaṃ na svenāpi kathañcana |  
na pṛthaṅ nāpṛthakkiñciditi tattvavido viduḥ || 34 ||

३५35

वीतरागभयक्रोधैर्मुनिभिर्वेदपारगैः ।  
निर्विकल्पो ह्ययं दृष्टः प्रपञ्चोपशमोऽद्वयः ॥ ३५ ॥
vītarāgabhayakrodhairmunibhirvedapāragaiḥ |  
nirvikalpo hyayaṃ dṛṣṭaḥ prapañcopaśamo'dvayaḥ || 35 ||

३६36

तस्मादेवं विदित्वैनमद्वैते योजयेत्स्मृतिम् ।  
अद्वैतं समनुप्राप्य जडवल्लोकमाचरेत् ॥ ३६ ॥
tasmādevaṃ viditvainamadvaite yojayetsmṛtim |  
advaitaṃ samanuprāpya jaḍavallokamācaret || 36 ||

३७37

निःस्तुतिर्निर्नमस्कारो निःस्वधाकार एव च ।  
चलाचलनिकेतश्च यतिर्यादृच्छिको भवेत् ॥ ३७ ॥
niḥstutirnirnamaskāro niḥsvadhākāra eva ca |  
calācalaniketaśca yatiryādṛcchiko bhavet || 37 ||

३८38

तत्त्वमाध्यात्मिकं दृष्ट्वा तत्त्वं दृष्ट्वा तु बाह्यतः ।  
तत्त्वीभूतस्तदारामस्तत्त्वादप्रच्युतो भवेत् ॥ ३८ ॥
tattvamādhyātmikaṃ dṛṣṭvā tattvaṃ dṛṣṭvā tu bāhyataḥ |  
tattvībhūtastadārāmastattvādapracyuto bhavet || 38 ||

इति द्वितीयं वैतथ्यप्रकरणं सम्पूर्णम् ॥
iti dvitīyaṃ vaitathyaprakaraṇaṃ sampūrṇam ||